Narůstající poptávka spotřebitelů po zdravých a nutričně bohatých potravinách vede producenty potravin ke zvýšenému zájmu o pěstování a zpracování v dnešní době víceméně opomíjených neboli minoritních avšak nutričně hodnotných obilnin. Mezi minoritní obilniny se v Evropě řadí pšenice špalda, pšenice dvouzrnka a jednozrnka, ale pro někoho možná překvapivě i žito a oves. Na všechny tyto obilniny bude zaměřen nový projekt 7. rámcového programu Evropské unie s názvem Integrovaný přístup k rozšíření genetického základu, zvýšení resistence, zlepšení agrotechniky a způsobu zpracování minoritních obilnin s cílem jejich širšího využití pro lidskou výživu v Evropě, koordinovaný Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni (VÚRV, v. v. i.).

Jak uvedla na tiskové konferenci Mgr. Ing. Martina Eiseltová z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, tento komplexní pětiletý projekt byl zahájen na počátku září letošního roku a je řešen 16 partnery z deseti států (Česká republika, Velká Británie, Turecko, Švýcarsko, Řecko, Estonsko, Rakousko, Polsko, Německo a Maďarsko). Celkový rozpočet činí 6,5 milionů eur, pro VÚRV je vyčleněno dvacet milionů korun. Unikátnost projektu spočívá v komplexním řešení problematiky minoritních obilnin od šlechtění, přes pěstování až po zpracování do finální potraviny. Hlavními cíly projektu jsou zvýšení produktivity, odolnosti, kvality a adaptibility minoritních obilnin pro evropské podmínky.

Koordinátorka projektu Ing. Dagmar Janovská, Ph.D., z VÚRV představila pracovní balíčky. Na úplném počátku je genetické hodnocení, kterému je třeba podrobit velké množství materiálů vstupujících do výzkumu. Dalším krokem je fenotypové hodnocení, kde se vybrané materiály sledují v polních podmínkách. Na tento balíček navazuje hodnocení rezistence/tolerance vůči biotickým a abiotickým stresům. Biotickými stresy se podle Ing. Janovské rozumí houby, které produkují mykotoxiny (hledají takové materiály, které budou rezistentní vůči těmto houbám), k abiotickým stresům pak patří sucho a mráz. Pro vybrané spektrum materiálů (na úrovni kolem třiceti) následuje navržení vhodné agrotechniky. „Nejde o projekt zaměřený pouze na ekologické zemědělství, zabývat se budeme všemi třemi systémy hospodaření – konvenční, low input a ekologické,“ upozornila Ing. Janovská.

K dalším pracovním balíčkům patří optimalizace procesů zpracování obilnin a vývoj nových produktů (snídaňové cereálie, pekařské výrobky, aj.), hodnocení nutričních parametrů a velmi důležitou součástí je zajištění tržního potenciálu těchto minoritních obilnin.